Bílá hyacinta s anemóny ve strakaté vázičce, v pozadí modrá Sázava a kus Otavy
Špála Václav
POPIS: Olej na plátně, rozměr 61 x 38. Obraz pochází z rodiny ministra Dr. Karla Trapla. Číslo v soupisu díla ((1015)). Signováno vpravo dole V. Špála 37. Malba z modrého období ve výborném původním stavu.
O AUTOROVI: Narodil se 24. 8. 1885 ve Žlunicích u Nového Bydžova a zemřel 13. 5. 1946 v Praze. Studoval soukromé škole Ferdinanda Engelmüllera (1902), kurs ornamentální kresby na na...
zobrazit více >
O AUTOROVI: Narodil se 24. 8. 1885 ve Žlunicích u Nového Bydžova a zemřel 13. 5. 1946 v Praze. Studoval soukromé škole Ferdinanda Engelmüllera (1902), kurs ornamentální kresby na na Uměleckoprůmyslové škole v Praze (1903, Emanuel Krescenc Liška) a v letech 1903–1909 Akademii výtvarných umění (Vlaho Bukovac, Franz Thiele). Dostal pokyn odejít, neboť „pracoval po celý rok mimo školu a směřoval k odchylným, v rámci školy neležícím uměleckým cílům“. V letech 1909-1911 byl členem SVU Mánes. Roku 1911 vystoupil a byl spoluzakladatelem Skupiny výtvarných umělců. Byl vojákem v první světové válce v letech 1915-1916. Od roku 1918 byl členem skupiny Tvrdošíjní, od roku 1925 byl dopisujícím členem vídeňského Hagenbundu. V letech 1921-1946 byl znovu členem SVU Mánes, v letech 1938-1939 byl předsedou. Jako teoretik a publicista přispíval články do časopisů a novin (Přítomnost, Rozpravy Aventina, Pokroková revue, České slovo, aj.). V roce 1945 byl jmenován Národním umělcem. Dne 19. listopadu 1918 se v Praze oženil s Johannou Rychlíkovou (1888—??).[3] Jejich syn Jan Špála (1920—1970) byl též malířem.[4] Malířství se věnovala i Špálova neteř Milada Špálová. V počátcích své tvorby se nechal ovlivňovat především zahraničními umělci. Pod dojmem Munchovy výstavy v roce 1905 vznikla Skica venkovského děvčete (1907), obraz Baruše je inspirován Cézannem, Kvetoucí jabloň pak van Goghem. Následující léta bychom mohli označit za hledání osobitého stylu tvorby, v kresbách tuší si osvojoval umění fauvismu. V roce 1911 v obraze Idyla (Dvě dívky při koupeli) poprvé použil typickou kombinaci dvou barev: navzájem se vyvažující teplé červené a studené modré, která se v jeho tvorbě objevuje až do roku 1923 (později v návratech ke starším dílům). Motiv lze hledat v jeho vzpomínkách z dětství, kdy ženy na venkově nosily červené spodničky a modré blůzy. V témže roce se v Paříži setkal s kubismem a jeho další tvorba byla tímto střetem silně ovlivněna.
skrýt více >
