O AUTOROVI: Augustin Satra (30. listopadu 1877 Kouřim[1] – 31. března 1909 Cleveland[2]), byl český malíř, žák J. Mařáka na pražské malířské Akademii. V letech 1897–1903 studoval na malířské Akademii v Praze. Dva roky v krajinářské škole u profesora Julia Mařáka. Po úmrtí Julia Mařáka v roce 1899 a krátkém pedagogickém působení Ant. Slavíčka, Satra pokračuje ve studiu u prof. Rudolfa von Ottenfelda. Jako talentovaný student vystavuje již v listopadu 1900 společně s dalšími významnými krajináři v Olomouci v Ústavu hraběte Pöttinga. V prosinci 1901 vystavuje na vánoční výstavě Umělecké besedy obrazy Z Lochovic, Motiv z Kej u Prahy, U pazderny a Chalupy z Jilemnicka. Následně obdržel státní stipendium v roce 1901 a Purmannovo cestovní stipendium pro krajináře v roce 1902. Pobýval v Dalmácii, Bosně, zavítal do Mnichova a navštívil i Paříž. V roce 1903 navštívil Bosnu, Černou Horu a Itálii. V letech 1902 a 1903 (o letních prázdninách) vystavuje samostatně v Kondraci pod Blaníkem s velkým prodejním úspěchem. V roce 1904 opět odjíždí do Mnichova a do lázní Warnemünde, roku 1905 navštívil Benátky a Terst. V roce 1906 se vrací do Německa, pobývá v Brémách, ve Warnemünde a Mnichově. Odtud se odstěhoval s vidinou lepší obživy natrvalo do amerického Clevelandu. V Clevelandu měl příbuzné, především svou matku. Oženil se a snažil se nepříliš úspěšně živit malováním. V roce 1908 uspořádal v Clevelandu dvě výstavy. Vystavil asi šedesát obrazů, převažovaly krajinomalby. Národní listy 14. 4. 1909 přinášejí smutnou informaci o jeho nečekaném úmrtí (dne 31. 3. 1909) po krátké srdeční nevolnosti, když den předtím ještě pracoval na velkém obrazovém plakátu pro sokolský slet. Nepravdivé jsou informace o pádu zdviže nebo jeho zastřelení. Augustin Satra během svého krátkého života vystavoval s Krasoumnou jednotou v Rudolfinu, Uměleckou besedou a Jednotou umělců výtvarných, jejímž členem byl zřejmě od r. 1903. Zlatá Praha hojně reprodukovala jeho obrazy a perokresby v letech 1902 až 1916. V r. 1910 Podblanické ekocentrum ČSOP a Galerie KODL Praha uspořádaly soubornou výstavu A. Satry na zámku ve Vlašimi (Muzeum Podblanicka). Dílo Malířské dílo Augustina Satry na trhu s uměním bylo v uplynulých letech poměrně málo zastoupené. Rovněž v institucionálních sbírkách se vyskytuje ojediněle. Vliv Mařákovy školy je zřejmý v obrazech Stromoví u obory (1898), Večer na stráni u rybníka (1899), Vyschlé řečiště (1901) a Lesní partie s topoly (1901). Karel Domorázek-Mráz v Rozhledech (7. 12. 1901) si podrobněji všímá obrazu Z Lochovic: "... z večera, kdy vše halí se zvolna všero a kontury mizí, zatímco co barevné rozdíly vyrovnávají se v sametové splynutí, kdy stlumená červeň střech, modré tóny lesů v pozadí a zeleň stromoví pomalu se vyrovnají; to podáno velmi dobře." Bohatou škálu zelených tónů, která je vlastní i dalším dílům A. Satry, autor využívá v rozměrném obraze Motýlice na Blanici (rovněž Vážky) z r. 1903, který byl vystaven v Krasoumné jednotě v r. 1904 pod názvem Zarostlá tůň. Menší díla s tématy stromů a výseků lesa se vyznačují impulsivním expresivním pojetím a výraznou štětcovou modelací olejové pasty. Specialitou A. Satry byla perokresba citlivě kolorovaná akvarelem, která se vyznačuje jak propracovaností detailu, tak i výborně zvládnutou celkovou kompozicí s dokumentárním obsahem. Zlatá Praha opakovaně reprodukuje jeho perokresby z cest Přístav v Dubrovníku, Procesí na Dětvě, Gondoly v Benátkách, Z Terstského přístavu, Na nábřeží v Terstu, Stavba přístavu ve Warnemunde, Ulice v Baltimore a některé další. Rovněž časopis Besedy lidu reprodukuje jeho perokresby (Na břehu) a obrazy (Politikáři a Panáci na poli). Zastoupení ve sbírkách Národní galerie v Praze, obraz Z Dubrovníka Oblastní galerie v Liberci, obraz Krajina s řekou Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem, obraz Večer na stráni u rybníka Galerie hlavního města Prahy, obraz Praha
skrýt více >
