Cihláři Gutfreund Otto

O AUTOROVI: (3. srpna 1889, Dvůr Králové – 2. června 1927, Praha byl přední kubistický sochař, průkopník českého novodobého sochařství světového významu. Jeho socha Úzkost (1911–12) je považována za první kubistickou sochu. Narodil se ve Dvoře Králové nad Labem jako čtvrtý z pěti dětí české židovské rodině Karla a Emilie Gutfreundových. Během 1903–1906 studoval na Škole výtvarných umění v Bechyni (keramický ateliér). V letech 1905–1909 docházel na Umělecko-průmyslovou školu v Praze. V roce 1909 Gutfreund zaujal Antoine Bourdelle u příležitosti jeho výstavy v Praze uspořádané SVU Mánes. V listopadu přijel do Paříže, kde se zapsal do Bourdellových kurzů sochařství na akademii Grande Chaumiere. Seznámil se s Augustem Rodinem, zajímal se o středověké umění. Bourdellův ateliér opustil v roce 1910. Cestoval do Anglie, Belgie, Nizozemska a vrátil se do Prahy. V roce 1911–12 se stal členem Skupiny výtvarných umělců, vystavil Úzkost. Účastnil se druhé výstavy Skupiny a představil významná díla: Hamleta, Harmonii, Koncert v roce 1912. V letech 1913 a 1914 používal principy analytického kubismu v sochařství. Obeslal třetí výstavu Skupiny díly: Viky, Hlava s kloboukem, Hamlet. Účastnil se výstav v galerii Der Sturm v Berlíně a čtvrté výstavy Skupiny v Praze. V roce 1914 navštívil Paříž, kde se setkal s Picassem, Grisem, Apollinairem a obchodníkem s uměleckými díly Kahnweilerem. V okamžiku vyhlášení války byl v Paříži, kde vstoupil Cizinecké legie. Účastnil se bojů na Sommě, L'Artois a v Champagni. Roku 1915 podepsal s několika rakousko-uherskými spolubojovníky žádost o včlenění do francouzské armády. Po demobilizaci v roce 1916 byl uvězněn v Lyonu po odmítnutí všech žádostí o začlenění do francouzské armády, stejně jako do československé legie. Mezi 1916 a 1918 byl internován v táboře Saint- Michel-de-Frigolet v Bouches-du-Rhône. V roce 1918 byl přesunut do civilního tábora v Blanzy a po tříletém věznění se usadil v Paříži, kde pokračoval v přerušené práci. Na dva měsíce se vrátil do Prahy, aby přijal členství v Mánesu. V roce 1920 opustil Paříž a žil mezi Prahou a rodným Dvorem Králové. Následující rok se účastnil třetí výstavy skupiny Tvrdošíjní v Praze, Brně a Košicích. V roce 1924 se zúčastnil Výstavy Československého moderního umění v Paříži a příští rok byl také na Mezinárodní výstavě dekorativních umění v československém pavilonu v Paříži. V roce 1926 vyhrál konkurz na místo profesora na Umělecko-průmyslové škole v Praze a zúčastnil se výstavy Société Anonyme v New Yorku. Portrétoval i prezidenta T.G. Masaryka a pro město Hradec Králové vytvořil v roce 1926 jeho sochu v životní velikosti. Gutfreund byl po hradecké soše požádán o další variantu prezidentova pomníku. Zatímco hradecká verze je pouze jedna jediná, druhou verzi měli nebo mají na třech místech, v Poděbradech, Nitře a Kroměříži.[ Dne 2. června 1927 tragicky utonul ve Vltavě v Praze.
skrýt více >