POPIS: Olej na lepence, rozměr 49,5 x 66 cm, zaskleno
O AUTOROVI: Narodil se 18. 12. 1889 v Praze a zemřel 7. 10. 1934 Již v chlapeckém věku se projevilo jeho nadání, krátce se učil u Václava Jansy a s jeho doporučením roku 1907 u Al. Kalvody....
zobrazit více >
O AUTOROVI: Narodil se 18. 12. 1889 v Praze a zemřel 7. 10. 1934 Již v chlapeckém věku se projevilo jeho nadání, krátce se učil u Václava Jansy a s jeho doporučením roku 1907 u Al. Kalvody. V letech 1908-1909 u Ant. Slavíčka a 1909-0913 na pražské Akademii. Jeho hlavním působištěm byl Český ráj, Kameničky, Českomoravská vrchovina. Poslední dva roky žil ve Svobodných Hamrech, kde má postaven pomník. Byl impresionistou a oddaným následovníkem Ant. Slavíčka. Jeho dílo je velmi početné, ale nestejných kvalit. Maloval zejména podzimní a zimní melancholické krajiny. Zvláště se mu dařila malba stromů a kombinace zasněžených ploch se hrou oblaků, zvláště v době předjaří a tání. Macoun se stranil veřejnosti a nebyl členem uměleckých spolků a sdružení. Toto samotářství a život na odlehlém venkové zabránily včasnému ocenění jeho díla.Malířovým hlavním působištěm, kde čerpal témata pro svá díla, byl Český ráj, Kameničky a Českomoravská vrchovina. Byl malířem-krajinářem, impresionistou a oddaným následovníkem A. Slavíčka. V jeho tvorbě lze vysledovat i vlivy A. Kalvody, J. Ullmanna a F. Kavána. Ve svých vrcholných dílech, například Pohřeb v zimě (kolem 1918), Předjaří na vysočině (1920), Po bouři (1922), Chaloupky na Vysočině (1923), dokázal přenést spontánní atmosféru plenérových malířských záznamů na plátna velkých formátů, přičemž jeho výtvarně nadsazená barevná skladba v bouřkových mračnech v kombinaci se stromovým a blátivou půdou představuje mistrovské vyjádření české krajiny a její nálady. V řadě variant a rovněž ve velkých formátech ztvárnil pohedy na zříceninu hradu Trosky v působivém modravém oparu, a to zejména v zimním a podzimním období. Od raného mládí maloval převážně v menších formátech svá oblíbená zákoutí Prahy, zejména pak Karlov, Uhelný trh, Linhartský plácek, Kampu a pohledy přes malostranské střechy na Pražský hrad nebo Petřínskou rozhlednu. Ve své tvorbě převyšoval běžné epigony A. Slavíčka a dalších mařákovců, a to především citem pro barevnou skladbu české krajiny a zaujatým temperamentním přednesem.
skrýt více >
