POPIS: Olej na plátně, rozměr 65 x 65 cm. Vzácně se vyskytující autor, většina jeho obrazů je v musejních sbírkách. Národní galerie v Praze, Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou a Městské muzeum a galerie ve Vodňanech.
O AUTOROVI: * 4. března 1874 Bavorov + 20. září 1908 Prachatice Po vychození tehdy pětitřídní obecné školy v Bavorově byl roku 1887 přijat do České nižní reálné školy v Českých Budějovicích....
zobrazit více >
O AUTOROVI: * 4. března 1874 Bavorov + 20. září 1908 Prachatice Po vychození tehdy pětitřídní obecné školy v Bavorově byl roku 1887 přijat do České nižní reálné školy v Českých Budějovicích. Zde absolvoval první ročník, ale pro zálibu v malování sám studia zanechal a vyhledal si učební místo u vodňanského malíře pokojů Rennera. Výuční list v oboru malíř-natěrač získal roku 1890. Přímluva Julia Zeyera, který poznal jeho nadání, mu od roku 1892 otevřela dveře pražské umělecko-průmyslové školy. Protože neměl patřičné předchozí vzdělání, byl přijat jako externista. Řádným žákem se stal teprve roku 1895. Všeobecnou školu c.k. umělecko-průmyslové školy v Praze absolvoval téhož roku a následně do konce školního roku 1897/1898 navštěvoval odbornou školu pro dekorativní kresbu a malbu u profesorů Jakuba Schikanedera a Františka Ženíška. K profesoru Ženíškovi pak přešel na Akademii výtvarných umění. V jeho ateliéru absolvoval v roce 1901. Mezi tím prodělal čtrnáctiměsíční vojenskou službu u posádek v Plzni, Praze a Litoměřicích. Asi právě v době ukončení studií se u Jakšího poprvé objevily projevy onemocnění ledvin. V roce 1903 obdržel stipendium doktora Lercheho na studijní cesty. Zažádal si o cestovní pas do Itálie, Francie a Německa a po jeho obdržení odcestoval přes Vídeň a Benátky do Říma. Již ale po třech měsících jej choroba zahnala zpátky domů. Cestu do Francie již nerealizoval. Na podzim téhož roku ale odjel do Mnichova, kde setrval až do dubna 1904. Našel svůj specifický malířský výraz a rychle se šířila známost jeho jména. Reprodukce jeho děl otiskovaly časopisy Světozor, Obrázková revue, Besídka malých, České mládeži, ale zejména Zlatá Praha. Účastnil se krajinských výstav ve Vodňanech, Hořovicích, Bělehradě. Roku 1907 vystavoval v Berlíně a roku 1908 v Praze. V roce 1906 obdržel Turkovu cenu. Jeho onemocnění se však stále zhoršovalo, takže v polovině července 1908 se vrátil k rodičům do Bavorova. Jeho ledvinné funkce selhávaly, tělo mu otékalo a proto se nechal 18. srpna 1908 odvézt do prachatické nemocnice. Zvrátit průběh umělcovy choroby, jíž byla chronická nefritida, se však již nepodařilo. Skonal na nemocničním lůžku v Prachaticích 20.září 1908 a dva dny poté bylo jeho tělo uloženo do půdy hřbitova v rodném Bavorově. Josef Jakší byl především figuralista. Vedle žánrových motivů mají jeho obrazy náměty náboženské, historické a symbolické. Jeho díla m.j. vlastní Národní galerie v Praze, Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou a Městské muzeum a galerie ve Vodňanech.
skrýt více >
