O AUTOROVI: Bohumil Konečný, známý pod přezdívkou Bimba (19. dubna 1918, Plzeň – 14. ledna 1990, Kožlany), byl český malíř a ilustrátor. V roce 1935 poprvé upozornil na svůj talent, když nakreslil velkou karikaturu profesorského sboru své školy (II. státní čs. reálka v Plzni – dnešní Gymnázium na Mikulášském nám.) – tzv. Kulometnou rotu. Jeho velkým vzorem byl Zdeněk Burian, který byl touto kresbou nadšen. Po ukončení plzeňské reálky studoval v Praze na Akademii výtvarných umění u profesora Jakuba Obrovského. Brzy však německá okupace a uzavření vysokých škol jeho studia ukončila. Reklamní tvorba a dobrodružná literatura Znám je zejména spoluprací se svým přítelem Jaroslavem Foglarem (setkali se poprvé v roce 1939 v redakci Mladého hlasatele). V roce 1942 ilustroval Foglarovu knihu Přístav volá, ve spolupráci pokračovali v 60. letech kdy Konečný společně s Gustavem Krumem ilustrovali další Foglarovy knihy (Pod junáckou vlajkou, Dobrodružství v Zemi nikoho, Stínadla se bouří). Na konci 60. let také od Jaroslava Foglara obdržel nabídku, aby navázal v ilustrování Rychlých šípů na zemřelého Jana Fischera, na spolupráci se však nedohodli. Seriál Rychlé šípy nakonec ilustroval Marko Čermák. V období předválečném a válečném byl autorem mnoha ilustrací pro časopisy Ahoj, Humoristické listy, Rozruch i Foglarova Mladého hlasatele. V Mladém hlasateli i v poválečném časopise Vpřed ilustroval Konečný hlavně dobrodružné povídky Otakara Batličky. Často kreslil časopisecké obálky, z nichž asi nejznámější je obálka s Rychlými šípy z časopisu Vpřed. Věnoval se rovněž reklamním ilustracím, například pro firmy Baťa, Sigma, Prazdroj, Petrof, Jablonex a Okula Nýrsko. Jeho oblíbeným tématem byly také ženy – kreslil tzv. pin-up girls, sexbomby často propagující určitý výrobek. Práce v období komunismu Po zestátnění československého průmyslu po roce 1948 se počet těchto reklamních zakázek postupně minimalizoval. S úbytkem tuzemské reklamy jako takové, byl v prostředí socialistického realismu stále méně uplatnitelný i pro své zaškatulkování mezi „zápaďácké kreslíře“. Situace se zlepšila během šedesátých let, kdy v Československu došlo k určitému celospolečenskému uvolnění. Aby se vůbec uživil jako malíř a kreslíř, nemohl si jednotlivé zakázky pochopitelně nijak moc vybírat. Někdy byl rád, že vůbec může ilustrovat alespoň něco. Jeho kresby proto nalezneme v sovětských dobrodružných románech, knížkách Otakara Batličky a Jaroslava Foglara nebo třeba na propagačních obálkách satirického Dikobrazu.[1] Knižní ilustrace Adamov, Grigorij Borisovič: Tajemství dvou oceánů. Praha, Práce, 1954. Bondarev, Jurij Vasil’jevič: Prapory žádají palbu. Poslední salvy. 2. vydání tohoto souboru. Praha, Naše vojsko, 1962. Batlička, Otakar: Na vlně 57 metrů. K vydání připravili Bohumil Jírek a Petr Sadecký, text upravil Bohumil Jírek. 1. vydání tohoto výboru. Ostrava, Profil, 1965. Batlička, Otakar: Rájem i peklem. Z autorovy pozůstalosti volně zpracoval Bohumil Jírek. Ostrava, Profil, 1969. Foglar, Jaroslav: Stínadla se bouří. Ilustrace Bohumil Konečný a Gustav Krum. Praha, Olympia, 1970. Zapletal, Miloš: Ostrov přátelství. 1. vydání. Ústí nad Labem, Severočeské nakladatelství, 1983. Volák, Josef: Divokým Alajem. Prsten s hadem. Ústí nad Labem, Severočeské nakladatelství, 1985. Volák, Josef: Tajemství Uzun-Guru. V horách Ťan-šanu. Ústí nad Labem, Severočeské nakladatelství, 1988. Batlička, Otakar: Na vlnách odvahy a dobrodružství. Vybral, uspořádal a doslov napsal Lubomír Petr. 1. vydání tohoto výboru. Ostrava, Profil, 1987. Druhé vydání Ostrava, Profil, 1989. Petr Sadecký a Octobriana Smutnou kapitolou jeho umělecké kariéry se stala spolupráce s Petrem Sadeckým. Na jeho popud spolupracoval se Zdeňkem Burianem na komiksu o bojovnici Amazoně. Sadecký ovšem na konci šedesátých let emigroval a kresby s Amazonou vzal s sebou. Na Západě pak této bojovnici přimaloval rudou hvězdu na čelo a stala se z ní Octobriana, žena Říjnové revoluce a údajná hrdinka undergroundového komiksu vzniklého v S
skrýt více >
