Lodě Hundertwasser Friedensreich

O AUTOROVI: Friedensreich Regentag Dunkelbunt Hundertwasser, vlastním jménem Friedrich Stowasser (15. prosince 1928, Vídeň – 19. února 2000, paluba zaoceánského parníku Queen Elisabeth 2), byl rakouský mnohostranný umělec. Proslavil se především jako architekt, grafik a malíř. Do své architektury vložil i část ze svého malířského a sochařského umění. Jeho pestré obrazy jsou prostoupeny přírodními tvary a spirálami. Inspirován vídeňskou secesí, zejména Gustavem Klimtem a Egonem Schielem, si vytvořil tento akční umělec a světový aktivista svůj jedinečný „Hundertwasser-Stil“. Jeho novou domovinou však byl Nový Zéland a jeho domovem mu byla loď Regentag. Při cestě domů z Tichého oceánu na Queen Elizabeth 2 dostal 71letý umělec srdeční infarkt. Stowasser označil rovnou čáru za bezbožnou, jež se v přírodě nevyskytuje. Proto nárokoval v jednom ze svých manifestů, aby byly rovné čáry zakázány. Na Hundertwasserovu počest byl v roce 2004 v Uelzenu uveden „Hundertwasserův muzikál“ od Konstantina Weckera a Rolfa Rettberga. Obsah 1 Životopis 2 Jméno 3 Excentricita 4 Dílo 4.1 Hundertwasserovy manifesty 4.2 Architektura 4.3 Výtvarné umění 5 Reference 6 Literatura 7 Externí odkazy Životopis[editovat | editovat zdroj] Hundertwasser (vlevo) v Hannoveru v roce 1965 F. Hundertwasser pocházel z německo židovské rodiny jakožto syn Ernsta Stowassera (1894 Vídeň – 1929 Vídeň) a Elsy rozené Scheuerové (1894 Vídeň – 1972 Neunkirchen, NÖ).[1] Rodinné kořeny sahaly do Čech a na Moravu: Ernstův otec Wenzel Stowasser (1868 Sedlec /dnes místní část Karlových Var/ – 1948 Vídeň) byl malířem porcelánu a roku 1893 se ve Vídni oženil s Marií Kuczirkovou (1868 Gumpendorf /dnes část Vídně/ – 1965 Vídeň), dcerou původem moravského klempíře Františka Aloise Kučírka (1838 Horní Bobrová /dnes Bobrová/ – 1942 Vídeň).[2] Elsin otec Isaias Scheuer (1851 Šafov – 1927 Vídeň) se narodil na moravsko rakouském pomezí u Znojma.[3] Mylně byl Hundertwasser pokládán za blízkého příbuzného klasického filologa Josefa Marii Stowassera (1854 Opava – 1910 Vídeň).[4] Rovněž mylný byl dohad, že původní příjmení rodiny znělo "Stovoda" a teprve ve vídeňském prostředí došlo k částečnému poněmčení na Stowasser. Příbuzenstva z matčiny strany se hluboce dotkla válka, v roce 1943 byla jeho velká část deportována do koncentračního tábora, včetně babičky Jeanette († 1943 Terezín), u níž Friedrich s matkou přebývali po nuceném vystěhování z dosavadního bydliště. Jeho samotného patrně zachránil včasný křest (1935) a členství v Hitlerjugend, kam byl jako pokřtěný zařazen..[5] V roce 1948 nastoupil na Akademii krásných umění ve Vídni, ale vydržel zde jen tři měsíce. Od roku 1949 se pomalu začíná prosazovat, protože situace v Rakousku byla špatná, začíná hodně cestovat. Roku 1952 měl první výstavu v galerii Art Club of Vienna a o dva roky později (1954) vystavuje v Paříži ve studiu Paula Facchettiho. Tyto výstavy měly značný ohlas, který vedl k řadě dalších světových výstav. Roku 1955 vystavoval v Miláně v galerii Carlo Cardazzo's Galleria del Naviglio. Roku 1957 publikoval Gramatiku vidění a o rok později vystoupil Plesnivým manifestem proti racionalistické architektuře. Roku 1959 založil spolu s Ernstem Fuchsem a Arnulfem Rainerem uměleckou akademii Pintorarium. Téhož roku se stal čestným profesorem na Akademii krásných umění v Hamburku, kde se studenty Bozonem Brockem a Schuldtem tvořil tzv. Hamburskou čáru. V roce 1961 odjel na svou výstavu v Japonsku, tehdejší Japonsko velmi ovlivnilo jeho pohled na svět, roku 1962 se zde oženil s Yuko Ikewada. Toto (již druhé) manželství skončilo rozvodem v r. 1966. Roku 1962 vystavoval na Benátském bienále. Roku 1968 koupil loď jménem Regentag, se kterou kotvil v Benátkách. Po koupi této plachetnice úspěšně složil kapitánské zkoušky. Od roku 1971 tuto loď považoval za svůj domov, nejprve žil v Benátkách, roku 1979 uskutečnil plavbu do Karibského moře. Později žil na této lodi i na Novém Zélandu. Roku 1969 poprvé vystavoval ve Spojených státech Amerických. V ro
skrýt více >