O AUTOROVI: Jozef Kollár (8. března 1899 Banská Štiavnica – 21. října 1982 tamtéž[1]) byl slovenský malíř, narodil se i zemřel v Banské Štiavnici (Středoslovenský kraj). Představitel meziválečné moderny, krajinářů, kteří vycházeli z uměleckého smyslového zážitku. Během života byl oceněn tituly Zasloužilý umělec (1957) a Národní umělec (1972, Československo). Narodil se 8. března v Banské Štiavnici do prosté rodiny horníka. Po smrti otce mu jeho kmotr umožnil vystudovat gymnázium. Poté jej už zájem o malbu přivedl do ateliéru malíře Elemíra Halász-Hradila v Košicích. Díky němu absolvoval cesty po výstavách světových malířů, studium v letní umělecké škole v Nagybányi[2] a dostal se i na Akademii výtvarných umění v Mnichově (profesor Knier), odkud ale musel kvůli nepokojům po roce odejít. Následně zkoušel pokračovat ve studiu v Budapešti. Byl přijat a úspěšně absolvoval studium u profesora Júliuse Rudnaye. Po několika letech se vrátil do rodné Banské Štiavnice, ale v té době byl zcela bez prostředků. Vypomáhal tedy v městském muzeu a své obrazy chodil malovat do okolní kopcovité krajiny. Maloval však také portréty horníků a starých lidí. Cílevědomě pracoval na své první výstavě, kterou se mu povedlo uskutečnit v Košicích (1931). Byla velmi úspěšná a přinesla mu možnost strávit 8 měsíců stipendijního pobytu v Itálii, Německu a Rakousku. Po návratu se plný energie vrhl do práce uměleckých spolků a stal se stoupencem Alexyho myšlenky zřídit v Piešťanech tzv. uměleckou kolonii, kam se na nějakou dobu i přestěhoval (1935-1936). Po ukončení této iniciativy se vrátil zpět do rodičovského domu nad Banskou Štiavnicí. Zde pak žil a tvořil až do vysokého věku. Pochován je v Banské Štiavnici.[3] V tomto jeho rodném městě byla zřízena také Galéria Jozefa Kollára, která je jedním z oddělení Slovenského banského muzea.[4] Umělecká tvorba V první fázi samostatné tvorby Kollára byl patrný vliv Rudnayovské školy. Maloval poněkud tmavě, robustně. Po návratu z Itálie těžké tahy štětcem opustil a začal používat živější barevnost. Po piešťanském období pak přišel na chuť monumentální syntéze. Maloval portréty, zátiší, krajinu, rodné město a jeho paleta hýřila barevností, především podzimní. Během života uspořádal několik samostatných výstav a účastnil se i mnoha kolektivních. Tvořil až do své smrti a vytvořil kolem 3000 olejů a 2000 kreseb a studií.[5] Výstavy V Bratislavě v letech 1956 - Jozef Kollár: Výstava súborného diela a 1979 - Jozef Kollár: Výběr z díla a v rodné Banské Bystrici 1973 - Jozef Kollár: Súborné dielo, 1978 - Jozef Kollár: Výber z tvorby. Společné výstavy v Čechách a na Slovensku 1949 - Československý lid a jeho kraj v životě, práci a zápasu, 1955 - Deset let československé lidově demokratické republiky ve výtvarném umění: Malířství, 1960 - Současné slovenské umění, 1945 - 1960, 1978 - Umění vítězného lidu. Přehlídka současného československého výtvarného umění k 30. výročí Vítězného února, 2007 - Tatry v umění, 2012 - Zbierka Bohumila Hanzela 1990 - 2012. [6] Reference http://www.soga.sk/aukcie-obrazy-diela-umenie-starozitnosti/aukcie/70-jarna-aukcia-vytvarnych-diel/jozef-kollar-kytica-13628 http://biografia.sk/jozef-kollar/ Současné české a slovenské umění. 2. vyd. [s.l.]: Tatran, 1985. http://www.artgallery.sk/sien.php?getSien=20 Slovenské výtvarné umenie. 1. vyd. [s.l.]: Slovenské vydavateľstvo krásnej literatúry, 1960. http://abart-full.artarchiv.cz/osoby.php?Fvazba=osobanavystavach&i&Fmistoumrti&Fprijmeni=Koll%C3%A1r&Fjmeno=Jozef&FnarozDen&FnarozMes&FnarozRok&FumrtiDen&FumrtiMes&FumrtiRok&Fmisto&Fobor Externí odkazy
skrýt více >
