O AUTOROVI: BOHDAN KOPECKÝ Narozen 23. 8. 1928 v Litomyšli. Studoval u prof. O. Nejedlého na AVU V Praze (1945 – 1949). Životním tématem se stala hornická krajina Mostecka, prostředí města, hlubinných i povrchových dolů. Studoval také krajinu s výběžky Českého středohoří, poznával její vertikální struktury, vždy spojoval osudy lidí a osudem krajiny. Řada jeho výtvarných děl, věnovaných horníkům a mostecké krajině, nese nejen stopu dobového dokumentu, ale i malířsky umocněného sdělení s hlubokým zaujetím pro osudy kraje a lidí. Na počátku 60. let přišel s novým přístupem k malbě krajiny, když dokázal ztvárnit i vnitřní struktury krajiny, v dalším vývoji uplatnil pohled z výšky, připomínající snímky povrchu Země pořízené z kosmických sond. Počátkem 70. let se vrací do Litomyšle, kde klade větší důraz na znakově symbolickou a metaforickou složku malby. Vytváří výtvarné paralely k situaci krajiny, vnímané a prožívané v určitém vztahu k obklopujícímu, širšímu světu i kosmu. Zastoupen v NG Praha, GHMP, MG Brno, AJG Hluboká nad Vltavou, Galerie umění Karlovy Vary, Oblastní galerie v Roudnici nad Labem, Východočeské galerii v Pardubicích, GVU Ostrava a další. Zdroj: Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950 – 2001 Bohdan Kopecký se narodil v rodině litomyšlského skláře Antonína Kopeckého (1891–1963) a jeho manželky Julie, rozené Malochové (1904–1981). Jako patnáctiletý se začal učit fotografem u litomyšlské firmy Tachezy, kvůli chronické oční vadě musel tento obor opustit a přešel do učení do otcova sklenářství, v němž setrval až do konce 2. světové války. Okamžitě po válce se přihlásil k přijímacím zkouškám na Akademii výtvarných umění v Praze a byl přijat přímo do 2. ročníku všeobecné krajinářské školy vedené Otakarem Nejedlým. Na AVU studoval až do roku 1950 a patřil k nejlepším žákům. 50. a 60. léta V roce 1950 byl označen jako „absolutní odpůrce socialistického zřízení lidově demokratické republiky“ a nastoupil vojenskou službu jako horník u Pomocných technických praporů v Záluží u Mostu. Hornickou profesi vykonával až do roku 1956, kdy se stal členem severočeské pobočky Svazu československých výtvarných umělců. Plně se věnoval malování, objevoval mosteckou krajinu. Stal se uznávaným malířem, pravidelně vystavoval. V roce 1962 byl natočen krátký film Svět Bohdana Kopeckého (režie Jaroslav Šik, kamera Jan Špáta). Aktivně se zapojovovl do dění během tzv. pražského jara, za což během následujících let pykal. 70. a 80. léta Bohdan Kopecký je několikrát vyzýván, aby se od svých názorů na politickou a společenskou situaci distancoval, on to ale odmítá. V roce 1970 již není přijat do nově vzniklého Svazu českých výtvarných umělců, musí opustit svůj litvínovský ateliér a v roce 1979 se natrvalo stěhuje do Litomyšle. Nemůže vystavovat, mezi lety 1977 –1979 je zaměstnán jako pracovník propagace v JZD Obránců mírů v Dolním Újezdě u Litomyšle, mj. navrhuje loga, vlaječky, odznaky. Zapojuje se do společenského a kulturního dění v Litomyšli, aktivně se zasazuje o záchranu místního Portmonea. Doba po roce 1989 Nová společenská a politická situace mu umožňují realizovat sen o návštěvě sopečné krajiny, v roce 1991 cestuje na ostrov Lanzarote, v letech 1994, 1997 a 2003 Havaj, nachází novu inspiraci pro svoji tvorbu, intenzivně se vrací se k malování, jeho dílo je opět prezentováno na řadě výstav. Mezi lety 1993–1999 také učí večerní akt v Ateliéru výtvarné přípravy na soukromé odborné Škole restaurování a konzervačních technik v Litomyšli. Tereza Brázdová natáčí v roce 2008 dokumentární film o Bohdanu Kopeckém s názvem Portréty ohňů. Bohdan Kopecký umírá 20. října 2010 v Litomyšli. Dílo Bohdan Kopecký se svou tvorbou řadí mezi největší české krajináře 2. poloviny 20. století. Raná tvorba Tvorba Bohdana Kopeckého se začala rozvíjet v rodné Litomyšli, jeho výtvarný talent rozpoznal skautský vedoucí Josef Dostál, který ho brával na malířské výpravy do okolní krajiny, další jeho výtvarné kroky usměrňovali učitelé Kopeckého Emil Karger a Vladimír
skrýt více >
