POPIS: Soubor 8. linorytů na ručním papíře v látkové kazetě, rozměry listů 30 x 20.5 cm, paspartovány, signovány značkou Dobré dílo. Publikováno v soupisu grafického díla – Pavla Pečinková, Josef Čapek, Grafika, Galerie Zdeněk Sklenář, Praha, 2009, str. 257, 258, 259, 268, 267, 269, 270.Soubor osmi linorytů Běžící zajíc I, Běžící zajíc II, Běžící pes, Oslice, Klečící mnich, Toaleta, Závistivec a Žebračka II patří ke kolekci novotisků z původních štočků Josefa Čapka vytvořených v letech 1919 a 1920. Prvních pět (Běžící zajíc I, Běžící zajíc II, Běžící pes, Oslice, Klečící mnich) bylo vytvořeno jako výtvarný doprovod knihy Francise Jammese Román Zajícův
O AUTOROVI: Narodil se 23. 3. 1887 v Hronově nad Metují a zemřel 13. 4. 1945v koncentračním táboře v Belsenu v Německu. Malíř, knižní grafik, kreslíř a spisovatel. Navštěvoval uměleckoprůmyslovou...
zobrazit více >
O AUTOROVI: Narodil se 23. 3. 1887 v Hronově nad Metují a zemřel 13. 4. 1945v koncentračním táboře v Belsenu v Německu. Malíř, knižní grafik, kreslíř a spisovatel. Navštěvoval uměleckoprůmyslovou školu v Praze a studoval v Paříži. Autor slova „robot“. Byl spoluzakladatel Skupiny výtvarných umělců, poté člen Spolku výtvarných umělců Mánes, s kterou se rozešel, aby pak působil ve skupině Tvrdošíjných. Josef Čapek, mnohostranná osobnost meziválečného období, se narodil 28. března 1887 v Hronově. Byl to malíř, grafik, dramatik, prozaik a autor próz pro děti, žurnalista, výtvarný teoretik a kritik. Slovesné dílo Josefa Čapka se vyvíjelo v těsném vztahu k tvorbě výtvarné. Zpočátku psal s bratrem Karlem krátké prózy, které postupně dokumentují vývoj obou autorů v kontaktu s dobovými stylovými tendencemi – od secese přes novoklasicismus po kubismus. Rozsáhlou část díla Josefa Čapka tvoří studia, eseje a fejetony o umění. Otec Josefa Čapka byl lékař a osvětový pracovník, matka byla sběratelkou literárního folkloru. Oba sourozenci Josefa Čapka – Karel a Helena – byli spisovatelé. Dětství prožil v Malých Svatoňovicích a v Úpici. Josef Čapek vystudoval německou tkalcovskou školu ve Vrchlabí. Roku 1904 odešel natrvalo do Prahy, kam se později přestěhovala celá rodina. V letech 1904 – 1910 studoval malbu a kresbu na Uměleckoprůmyslové škole v Praze. Již za studií navázal kontakty s uměleckým a literárním světem. V letech 1910 – 1911 pobýval studijně v Paříži. Po návratu do Čech byl kratší dobu redaktorem Uměleckého měsíčníku. Potom vstoupil do spolku Mánes a spoluredigoval jeho časopis Volné směry. Spolu s bratrem Karlem a s S.K. Neumannem se podílel na vydání generačního Almanachu na rok 1914. V období mezi válkami se vedle malířství, knižní grafiky a scénického výtvarnictví věnoval novinářské a literární činnosti. Pracoval v Národních listech, v letech 1921 – 1939 pak v Lidových novinách. Vzhledem k tomu, že se intenzivně angažoval v protifašistickém zápase, byl již 1. září roku 1939 zatčen a vězněn v koncentračních táborech. Josef Čapek zemřel na sklonku 2. světové války, a to v dubnu 1945 v Bergen-Belsenu v Dolním Sasku pravděpodobně na tyfus. Symbolický hrob je v Praze na Vyšehradském hřbitově.
skrýt více >
