O AUTOROVI: Knížák (* 19. dubna 1940 Plzeň) je český výtvarník, hudebník a performer, člen mezinárodního hnutí Fluxus. V letech 1990-1997 působil jako rektor Akademie výtvarných umění v Praze (AVU), od roku 1999 do května 2011 jako ředitel Národní galerie v Praze. V letech 1989–2015 byl vedoucím Ateliéru intermediální tvorby na AVU. Jeho aktivity zahrnují akce, výtvarné umění, architekturu, de sign, módu, básně, fotografie a hudbu.Poprvé vystavoval v roce 1958 v Mariánských Lázních. Na začátku šedesátých let začal vytvářet své první aktivity – happeningy, jako např. Ceremonie z roku 1968 a Kamenný obřad v roce 1971, dále se věnoval tvorbě objektů, např. Tělo a socha z roku 1963 a různým instalacím tzv. environments na ulicích a ve dvorech Prahy, především na Novém Světě, kde tvořil v atelieru v domě č. 19.[5] v roce 1962. Společně s přáteli založil skupinu Aktuální umění (Actual Art),která někdy kolem roku 1966 slovo umění vypustila z názvu a užívala jen označení Aktual. Známé a již zdokumentované jsou jejich akce na Novém Světě v Praze a Demonstrace Jednoho (obě roku 1964). V roce 1965 byl přijat do Svazu československých výtvarných umělců. V témže roce Jindřich Chalupecký upozornil na Knížákovy aktivity členy hnutí Fluxus a zprostředkoval kontakt s jeho zakládajícím členem Georgem Maciunasem, který ustanovil Milana Knížáka do pozice Director Fluxus East. George Maciunas pozval Knížáka do Spojených států amerických, ale vízum je mu uděleno až roku 1968. Důležitou událostí, a to nejenom pro "beatnickou" komunitu, byl fakt, že do Československa v roce 1965 zavítal Allen Ginsberg. KSČ po dlouhé době svolila uspořádat oficiální studentský majáles. Ten se však stal nepřímou manifestací protivládních stanovisek. Vyvrcholením se stala volba Krále majálesu, jímž se stal Allen Ginsberg, viz jeho báseň Král majáles. Milan Knížák stál mimo underground i další nezávislé iniciativy, ale vliv jeho Aktualu i jeho stejnojmenné hudební skupiny na utváření životních a uměleckých postojů "vlasaté" komunity byl značný a Knížák byl nazýván "Králem mániček". Místem, kde se máničky scházívaly, byl prostor v horní části Václavského náměstí, jakýsi český Hyde park. USA a Fluxus V roce 1968 na pozvání George Maciunase již z roku 1965, odletěl Milan Knížák do New Yorku (dříve nedostal pas), kde se účastnil akcí skupiny Fluxus a byl ustanoven "director of Fluxus East". Ve městě New Brunswick realizoval svůj Lying Ceremony a v New Yorku The Difficult Ceremony, ale jeho akce jsou pro americké publikum příliš náročné. George Maciunas připravil publikaci Knížák’s collected works v edici Fluxus.[9] V roce 2011 proběhla v New Yorku v rámci festivalu Performa 11 přiipomínka Knížákova působení v USA s názvem "The Ginger Island Project", která pojednává o snaze hnutí Fluxus o vytvoření fluxus kolonie na ostrově v Karibiku. Expedice na ostrov se účastnil: Milan Knizák, Yoshi Wada, herec Robert De Niro (až na ostrov nedorazil, ale vytvořil, dosud nezveřejněný, filmový materiál), George Maciunas, Maciunasův pomocník Igor Damian (někdy je uváděn jako Igor Danien, opustil ČSSR na pas Serge Oldenberga). Mezi pozvané patřil i Robert Wittman. Další činnost v Československu V roce 1970 se Knížák vrátil do Československa. Po návratu se v roce 1975 oženil s Marií Saudkovou, neměl možnost oficiálně pracovat, částečně ho proto živila manželka. Přivydělával si v různých profesích, prodejem obrazů (vlastních) a restaurováním loutek. V roce 1979 pobýval v Německu na stipendijním pobytu v programu DAAD. Výjezd mu byl povolen, podle jeho slov z livechatu, podobně jako jiným disidentům, kupř. Pavlu Kohoutovi či Jaroslavu Kořánovi.[13] V roce 1983 přednáší na Hochschule für Bildende Kunst v Hamburku. V osmdesátých letech se věnoval hudebním a architektonickým experimentům, designu šperků a nábytku. Roku 1982 obdržel cenu za pomalování berlínské zdi.
skrýt více >
