Vesnická stavení Waldhauser Antonín

O AUTOROVI: Narodil se 17. 3. 1835 ve Vodňanech a zemřel 30. 10. 1913 v Německém (Havlíčkově) Brodě. Malíř krajin, historických obrazů a žánrů. Byl synem výrobce tureckých fezů. V letech 1849 – 1854 studoval na pražské akademii u Christiana Rubena, Maxe Haushofera a Antonína Lhoty. V letech 1854 – 1857 dále u Rubena na vídeňské akademii. V letech 1855 – 1857 byli jeho učiteli Blaas, Geiger, Rösner a posléze ještě profesor Wurzinger a Perger. Akademii opustil s nejlepším vysvědčením. Roku 1857 odmítl středoškolskou profesuru ve Vídni a cestoval po Evropě. Tou dobou se vedle malby krajin zabýval i historickými náměty. V letech 1863-1868 vyučoval kreslení v pražských vlasteneckých rodinách, např. druhou manželku Bedřicha Smetany a syna Boženy Němcové Jaroslava. V té době si překládal jméno na Lesodomský. Roku 1864 začal přispívat ilustracemi do Zlaté Prahy a do Květů. Koncem padesátých let a opakovaně v roce 1863 podnikl cesty do Německa a Švýcarska. Roku 1870 odmítl místo profesora kreslení na gymnáziu v Kutné Hoře. V průběhu let 1877-1878 navštívil Mnichov a Francii, cestoval i do Ruska. Roku 1880 se usadil v ateliéru na Smíchově a soukromě vyučoval malbě. Naposledy vystavoval v Praze v roce 1901 a zbytek života trávil většinou na venkově, v Poličce a především v Havlíčkově Brodě. Waldhauser procházel českou krajinou a vyhledával její prosté motivy a nálady, které nejraději zachycoval přímo v plenéru na drobných, až miniaturních formátech, často na prkénkách z doutníkových krabic. Ve svém raném díle se zabýval historickou malbou, ale později maloval téměř výhradně krajiny v jižních a východních Čechách a na Moravě. Maloval také zimní motivy a nevyhýbal se ani průmyslové periferii. Byl také portrétistou a vytvořil četná zátiší. (Tomanův slovník)
skrýt více >