Autor
Čejka Jan
Jako přihlášený uživatel můžete přijímat upozornění na nové položky tohoto autora.
Přihlásit se
Narodil se 30.6.1888 v Jičíně a zemřel 1.7.1934 v Jičíně. Studoval na uměleckoprůmyslové škole, kde byl žákem prof. E. Dítěte ml.. Ve studiu pokračoval na Akademii výtvarného umění u Maxe Pirnera. Maloval krajiny, portréty, zátiší i národopisné žánry.Josef Čejkagrafik, malíř, loutkář Studium - Kunstgewerbeschule des österreichischen Museums für Kunst und Industrie (1919-1937), Vídeň (Wien) , Löffler Bertold, 1897 - 1903 Gymnázium, Klatovy (Klatovy), 1906 - 1907 Uměleckoprůmyslová škola (1885 - 1945), Praha, 1907 - 1908, Reisner Karel. Jeho spolužáky byli např. Josef Lada nebo Oldřich Blažíček. Dále (1909-12) pokračoval na Kunst-Gewerbe Schule ve Vídni. Nebyl nijak ovlivněn nastupujícími progresivními -ismy ve výtvarném umění, a to ani v době studií ani později. Nakonec i jeho studium na všech výtvarných školách, které navštěvoval, bylo zaměřeno na dekorativní umění spíše než na klasické malířství. Ač se věnoval i volné tvorbě (oleje, kresby, lepty apod.), obživou mu byla již zmíněná užitná kresba nebo grafika. Obnášelo to ilustrace v časopisech, knihách, návrhy knižních obálek, reklamy a propagační materiály apod. Ve dvacátých letech jako karikaturista spolupracoval například s časopisem Švanda Dudák, který vycházel pod vedením známého spisovatele Ignáta Herrmanna, už před válkou s časopisem Kopřivy nebo přispíval do literární revue Měsíc, kterou vydával Karel Hašler. Svými obrázky ale zásoboval i např. deník Lidové noviny. Ilustroval knihy českých (K.V. Rais, Otomar Schäfer, Otakar Hanuš aj.) i zahraničních autorů (John Habberton). V roce 1928 Čejka napsal a v nakladatelství E. Beaufort vydal knihu veršů pro děti pod názvem Dvanáct měsíčků, pochopitelně ji sám ilustroval. Vytvořil desítky možná stovky obálek knih nejrůznějších autorů (Svátek, Heller, Herrmann, Leroux, Dickens, A.C. Doyle a mnohých dalších) pro četná nakladatelství (Topič, Šolc a Šimáček, Hokr, Kvasnička a Hampl, Beaufort aj.). Z Čejkovy volné tvorby se toho zřejmě příliš nezachovalo, víceméně jenom lepty nebo kresby. Údajně to souvisí (Červený) s faktem, že dům, kde měl Čejka ateliér i byt (Gorazdova ulice, dříve Podskalská v Praze 2), byl zasažen bombou při americkém náletu na Prahu v únoru 1945. Byla tak zničená velká část jeho díla v bytě (rozměrný obraz sv. Jiří nad Klatovami, jehož reprodukci lze nalézt v knize A. Birnbaumové a V.Černé Opuštěná paleta), který stále obývala Čejkova manželka. Čejkova reklamní tvorba se zdá být velice rozsáhlá. Navrhoval a maloval plakáty pro nejrůznější firmy a jejich produkty (Raja –Lanolin créme, SVET továrna na motory Brno, obuv Capart, Kunz–čerpadla, motory a transformátory Křižík a další). Přes dvacet těchto plakátů je uloženo v depozitářích Umělecko-průmyslového muzea v Praze. Je dále autorem pohlednic, ex-libris, novoročenek, kreslil i reklamní pohádky přikládané k nejrůznějším výrobkům, vydal i dva soukromé tisky s eroticko-satirickým obsahem aj. Významnou částí Čejkovy umělecké tvorby byly bezesporu jeho návrhy hraček-loutek, kterými se zabýval na počátku dvacátých let. Spolupracoval tehdy s brněnskou firmou Umělecko-řemeslné dílny, která patřila tamějšímu architektu Bohumíru Čermákovi. Celkem navrhl Čejka téměř dvacet figurek (např. Mikuláše, čerta, clowna, pierota, pinguina a další). Nejznámější byl ovšem bezesporu Bejbl (viz.obrázek). V literatuře jsem se setkal s tvrzením, že i Skupův Spejbl byl touto figurkou inspirován, vizuálně i pojmenováním. Figurky z brněnské firmy byly velmi úspěšné, velká část produkce směřovala na vývoz do zahraničí. I zde se pamětníci shodují – Čejka bohužel neuměl nebo nechtěl tohoto komerčního sukcesu náležitě využít. ZDROJ: klatoviny.blogspot.com/ (SVJ79) VÝTVARNÍK V DOKUMENTECH: 1942 Opuštěná paleta (Sborník malířů, kteří odešli předčasně), František Topič, nakladatelství, Praha, 1993 Nový slovník československých výtvarných umělců (I. díl; A - K), Výtvarné centrum Chagall, Ostrava (Ostrava-město), 1995 Signatury českých a slovenských výtvarných umělců,