Autor Hajný Zdeněk

Narodil se 30. 1. 1942 ve Vsetíně a zemřel 1. 3. 2014 Malíř, grafik. Dlouhodobě se zabýval psychologickou problematikou tvořivosti v umění, zejména psychotronickými a mezilidskými fenomény tvůrčího projevu. V roce 1994 založil Galerii Cesty ke světlu. Narodil se v učitelské rodině. V letech1956 - 1959 studoval na střední škole ve Vsetíně a malbu u prof. Břetislava Janovského. Potom nastoupil na Vysokou školu zemědělskou v Brně. Svá ekonomická studia dovršil v roce 1964. V letech 1964–1967 pracoval jako ekonom a učitel na Berounsku. Ve volném čase maloval, externě vyučoval psychologii. V letech1968 - 1970 působil ve funkci odborného pedagoga v Institutu pro vzdělávání pracovníků v zemědělství, byl autor a spoluautor odborných publikací v oboru aplikované psychologie. Zahájil studia psychologie naFF UK v Praze, která ukončil doktorátem filozofie na UK Praha. Publikoval a přednášel v oboru aplikované psychologie. Už od poloviny 60. let se věnoval malování jako své zájmové činnosti a od roku 1983 profesně. Jeho dílo našlo své místo i v sakrálních prostorách a bylo použito jako obrazový doprovod řady vědeckých, duchovních, hudebních filmových a jiných pořadů. V roce 201 byl vyznamenán Cenou Prahy 11 pro významné osobnosti. V roce 2005 mu byla udělena Alliancí S. Dalí International Cena Salvadora Dalího, byl držitelem prestižní ceny La Medaille d´ OR Internationale, čestného občanství obce Liptovské Sliače na Slovensku, čestného občanství obce Bešeňová na Slovensku. Stal se držitelem řady domácích i zahraničních ocenění. Kromě tvorby se věnoval i budování experimentálního terapeutického prostoru Galerie Cesty ke světlu, vzdělávací a charitativní činnosti. Svá díla vystavoval na desítkách samostatných i kolektivních výstav v ČR a v zahraničí. Akademický malíř Herbert Kisza (* 16. června 1943 v Podoboře u Českého Těšína) je český malíř, sochař grafik. Po maturitě vystudoval malbu na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze u profesora A. Fišárka. Pražská léta hodnotí jako velice šťastná nejen kvůli studiu, ale i díky pražskému studentskému životu a možnostem, díky kterým v té době procestoval Evropu. V roce 1967 Kisza dostudoval, stal se umělcem na volné noze a nedlouho po normalizaci se oženil. Se ženou Ivanou se odstěhoval do Kadaně, kde koupili dům a zplodili tři děti. V Kadani založil v Lidové škole umění výtvarný obor a tři roky zde vyučoval. Poté se začal více věnovat grafice, protože mu, podle jeho slov, „přišlo líto prodávat obrazy“. V jeho pozdější tvorbě se objevuje více sochařství, je např. spoluzakladatelem sochařských sympózií v Kadani. Herbert Kisza je typem umělce, který svou výraznou schopností imaginace dovede přetvářet vnímanou objektivní realitu v báseň, plnou symbolů a metafor. Z jeho prací je cítit, že je nepřetržitě okouzlován, jako by žil ve stálém vytržení nad všemi projevy živoucího pulsu přírody. Atmosféra jeho obrazů a grafik je prosycena jakousi přítomností zázraku, čerpaného z archetypu dávných přírodních mýtů. Pro Kiszovu malbu a grafiku je charakteristická měkká básnivá atmosféra a prostorová hloubka, kterou v grafice dociluje použitím techniky akvatinty (tisk z hloubky). Důležitým výrazovým prostředkem v těchto obrazech a grafikách je světlo, které se rozlévá po vyobrazené krajině a předmětech a stává se výrazným významotvorným činitelem. Kisza je v pravém slova smyslu moderním romantikem. Není proto divu, že se usadil v Kadani, kde samo starobylé město i jeho okolí s překrásně romantickou krajinou, kterou protéká řeka Ohře, tvoří jeho každodenní inspiraci na vycházkách do okolí. Tato krajina kontrastuje s moderními průmyslovými objekty, elektrárnami a sítěmi vysokého napětí. V námětové rovině Kiszových obrazů a grafických listů se odrážejí obě tváře kraje. Jeho díla najdeme ve sbírkách Národní galerie v Praze, Galerie Benedikta Rejta v Lounech, v galeriích výtvarného umění v Litoměřicích, Mostě, Liberci aj.