Autor Hlinovský Stanislav

Rubriky > Další autoři ( A - I ) malíř a grafik. Stanislav Hlinovský se narodil 2. listopadu 1924 v Táboře. Jeho otec byl původním povoláním malíř pokojů, ale později dlouhá léta jezdil jako vlakový průvodčí. Povolání otce výrazné ovlivnilo i budoucí povolání syna, který se sice vyučil u firmy Pazourek holičem a vlásenkářem, profesi se však nikdy nevěnoval a v roce 1942 nastoupil k ČSD. Tam působil až do odchodu do důchodu v roce 1974. Po celý život zůstal věrný rodnému Táboru a rád pravidelně zajížděl do kraje pod Orlickými horami. Kreslení se Stanislav Hlinovský začal věnovat již ve svých 17 letech v roce 1941 a po válce navštěvoval výtvarné kurzy profesorů Šenka a Hejného. Během vojenské služby v Týně nad Vltavou poznal tiskaře a knihaře L. Hodného, který jej přivedl ke grafice a také k exlibris. Záhy, již roku 1949 se stal členem SSPE a v roce 1959 organizoval sjezd Spolku v Táboře. Roku 1958 spoluzakládal Klub výtvarníků v Táboře a později tam působil jako umělecký vedoucí. V Hlinovského výtvarné tvorbě převládají realistické kresby a oleje, inspiruje ho jihočeská krajina s rybníky, lesy a řekou Lužnicí i malebné podhůří Orlických hor. Odtud pocházejí pro něho tolik typické náměty stromů, partií s řekou a polních cest. V grafice užíval techniku algrafie a k motivům se přidávají uličky starého Tábora a opočenská zákoutí. Jeho práce jsou zastoupeny v Tatranské galerii ve Starém Smokovci, galeriích v Rybné a Slatině nad Zdobnicí a Památníku Mladovožicka v Mladé Vožici. Výtvarně zpracoval řadu pamětních listů, diplomů a dalších příležitostných tisků pro Opočno, město Tábor i České dráhy. Roku 1955 obdržel 1. cenu na celostátní výstavě LUT na železnici. První exlibris Stanislav Hlinovský vytvořil již v roce 1949 a postupně se tato tvorba stala nedílnou součástí jeho výtvarné činnost a získala si mnoho sběratelů. Z motivů mu byly nejbližší krajina a architektonické památky, ale lze najít i náměty heraldické, cirkus, portréty a další. Pro exlibris užíval zpočátku zinkografickou reprodukci kresby, v šedesátých letech pak litografii (jednobarevnou nebo s podtiskem) a od roku 1972 se výlučnou technikou stala algrafie. Pouze výjimečně se objevovaly linoryty, rytiny do plastu a suché jehly. Celkem vytvořil 890 knižních značek, na 115 novoročenek a větší množství jiné drobné a příležitostné grafiky. Nejplodnějším obdobím byla šedesátá a osmdesátá léta. Soubory vydal S. Hlinovský pouze dva a to roku 1971 a 1979 v Rödelově edici Exlibristen v Dánsku. Účastnil se množství přehlídek a soutěží knižní značky doma i v zahraničí (např. Malbork 1984, Pescara 1988, Sport v exlibris - Barcelona 1992 a další). Roku 1984 byl oceněn pamětní medailí v soutěži v Malborku a první cenou ve Strchowicích v Polsku (1990). U litografií a později algrafií sám tiskl obvykle náklad 200 listů, většinu listů podepisoval, číslování se objevuje jen zřídka. Úplný soupis vydal SSPE v roce 1997. Hlinovského knižní značky byly a jsou zastoupeny v mnoha velkých sbírkách domácích i zahraničních sběratelů. zemřel 27. ledna 1994 v Táboře.