Autor Horejc Jaroslav

Narodil se 15. 6. 1886 v Praze a zemřel 3. 1. 1983 tamtéž. Sochař, medailér. Nejprve se učil rytectví a cizelérství na klenotnické odborné škole, pak v letech 1906-10 studoval na Uměleckoprůmyslové škole v Praze u J. Drahoňovského a S. Suchardy. Současně se však živil jako štukatér. Od roku 1909 spolupracoval s Artělem, pro který navrhoval předměty uměleckého řemesla, byl členem Spolku výtvarných umělců Mánes (od 1911) a Svazu českého díla. Významným způsobem spolupracoval s architekty Janem Kotěrou a L. Machoněm. Roku 1925 získal velkou cenu na výstavě Art déco v Paříži za skleněné vázy, roku 1937 byl oceněn řádem Orange-Nassau za sochařské ztvárnění Komenského pohřební kaple v Naardenu. V letech 1918-48 působil jako profesor na Uměleckoprůmyslové škole, kde vedl ateliér ornamentálního a figurálního modelování. Uplatnil se i jako sklářský výtvarník, zpracovával šperky, navrhoval mince. Neméně významná byla i ho tvorba v rámci volné plastiky. Patřil k nejvýraznějším představitelům českého novoklasicismu, inspirovaného řeckou archaickou plastikou. Jeho snadno rozpoznatelný styl charakterizují značně protažené figury, s malou hlavou, útlými boky a širokými rameny.