Autor Kopáč Zdeněk

Malíř Zdeněk Kopáč začal pracovat s barvou už jako malý kluk, za profesionálního malíře se ale začal považovat až po roce 1989. Kvůli tomu přestal pracovat ve svém původním zaměstnání a začal se věnovat olejomalbám naplno. Preciznost s jakou je schopný vystavět svůj obraz už od přípravy rámu až po finální detail si Zdeněk Kopáč odnesl ze svého předchozího zaměstnání. Vystudoval leteckého mechanika a poté vykonával velmi důkladnou a odpovědnou pozici v leteckém průmyslu. Tato zkušenost ze striktního prostředí jakým letecký průmysl je, a kde záleží na každém detailu, se nyní projevuje v obrazech namalovaným tímto mimořádně nadaným autorem. Sám malíř Zdeněk Kopáč říká, že na jeho obrazech není ani po letech vidět nějaká známka špatného zpracování. "Mé obrazy jsou trvalým uměním a jejich koupě je investicí a zároveň radostí z nevšedního umění. Alespoň tak to vnímám." Říká malíř s úsměvem. Narodil se 30. června 1960 v Praze. Působil v aktivní službě armády České republiky. Malování ho provázelo i tady a získal si tak obdiv i u svých kolegů - vojáků, kteří ho v tvorbě podporovali. "To mě namotivovalo a po skončení vojenské služby jsem začal s olejomalbou." Svou první olejomalbu Zdeněk Kopáč prezentoval v roce 1985 a o dva roky poprvé začal vystavovat, a tak jeho díla mohla vidět i veřejnost. Do té doby ho podporovali hlavně přátelé a rodina. Jeho první samostatná výstava se konala v roce 1989 a od té doby lze Zdeňka Kopáče považovat za profesionálního malíře. Než obraz skončí na plátně, odehraje se mnoho po sobě jdoucích událostí. Vše začíná námětem - tedy hlavní myšlenkou obrazu. "Námět nelze přivodit ani nějak uměle navodit." Pro malíře Kopáče je námět v podstatě celý obraz. Od námětu k reálnému provedení to může trvat i několik let. Po celou tu dobu nosí český malíř hlavní myšlenku v sobě a když má tvůrčí náladu, pracuje na něm, dokud není hotový v jeho myšlenkách. Hotový znamená dotažený do poslední detailu. Takto vystavěná myšlenka je poté připravena na přenesení na plátno. Panu Kopáčovi záleží velmi i na technickém provedení jeho obrazů, proto dbá na co nejvhodnější techniku. Samotná olejomalba může trvat i několik měsíců. "Své obrazy neodbývám a to chce svůj čas." Díky jeho zkušenostem již dnes tvoří zcela dokonalá díla. Pokud chcete vidět Kopáčovy obrazy naživo, navštivte jednu z jeho konaných výstav. Dalo by se říct, že tento malíř s neobyčejným nadhledem žije ve svém vlastním uměleckém světě vytvořeným ze snů o obrazech. Jeho fantazie zde není ničím limitovaná a volný průchod jeho myšlenek dává dohromady opravdu skvostné obrazy. Kopáčovo snění se odehrává především ve dne, kdy přicházejí múzy a nové podněty v jeho životě. Každý z jeho ručně malovaných obrazů je kusem autora a jeho reflexe zážitků a zkušeností. Z některého obrazu je to na první pohled patrné, zatímco na jiném je to skryté v podobně drobného detailu. Jeho díla reflektují pohled malíře na člověka a svět dnešní doby. Jako mnoho malířů i Zdeněk Kopáč má své umělecké ikony, které obdivuje a jsou mu vzory. Nicméně je nikdy nenapodobuje. "Mám unikátní umělecké smýšlení, které ani nelze od nikoho přebrat. Uvědomuji si, že mě někteří mí kolegové inspirují, ale mé vlastní pojetí je vždy absolutním originálem." Jeden z jeho největších vzorů z dob minulých je věhlasný Leonardo Da Vinci. S tím mají společné nadčasové vnímání a lásku k technice - především letadlům. Jako poctu svému vzoru namaloval Zdeněk Kopáč obraz "Da Vinciho ateliér". Malíř v něm zobrazuje vznik nejslavnějšího obrazu světa - Mona Lisa. Obdivuje Salvatora Dalího za svůj magický hyperrealismus. S malířem Theodorem Pištěkem a hercem Luďkem Munzarem sdílí vášeň pro automobily. Svého času se Zdeněk Kopáč zabýval i renovací veteránů, což byl jeho velký koníček. "Rád bych se k tomu jednou vrátil," říká. A jaký směr vlastně Zdeněk Kopáč maluje? Jelikož tohoto malíře nešlo zařadit do žádného existujícího směru, musel pro něj vzniknout směr nový. Směr vizionářský spiritualismus vystihuje tvorbu Zdeňka Kop