Autor Kubíček Jan

1927–2013 Jan Kubíček, jeden z nejzásadnějších představitelů konkrétního umění 20. století u nás. Prezentoval se jako akademický malíř, grafik, ilustrátor a také jako fotograf. Narodil se 30. prosince 1927 v Kolíně nad Labem. V letech 1948 – 1954 byl zapsán jako student Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze v ateliéru profesora Josefa Nováka. Po ukončení této školy v roce 1954 nastoupil ke studiu na Akademii múzických umění v Praze. Zde se věnoval oboru scénografie v ateliéru profesora Františka Tröstera. Jan Kubíček patří již půl století k předním umělcům, kteří zasvětili svůj život i práci hledání základních elementárních tvarů a jeho skryté potencionální energie. Jeho tvorba se vymyká čistému konstruktivistickému umění ve formě, jak jej známe, ale zaměřuje se spíše na mnohočetné variace, proměny a možnosti systematického zkoumání. Počátky umělcovy tvorby však najdeme v cela odlišné sféře. Nejprve se Kubíček věnoval realistické malbě jako obdivovatel základních městských půvabů a prezentoval se také jako krajinář, kdy se zaměřil, se svým přítelem Jiřím Balcarem, na zachycení polabské krajiny. Byl tvůrcem speciální techniky šablon, na jejichž základě prošla jeho tvorba osobitou formou lettrismu, který si zakládá na použití písmen, znaků a jejich grafické podobě. Do této podoby obrazů začal v druhé polovině šedesátých let pronikat, čím dál intenzivněji, přísnější geometrický řád. Od šedesátých let se tak začal systematicky zabývat nejrůznějšími formami autonomní geometrie. Kubíčkovo vrcholné dílo tak spojuje prvky geometrické abstrakce s osobitou formou minimalismu. Zkoumal jednotlivé variace a možnosti základních elementárních tvarů jednak z hlediska jejich vztahu k barvě, ale především se snažil najít nejzákladnější možné operace s jednotlivými geometrickými modely. Vznikalo tak dělení základních tvarů, především čtverce a kruhu, na části, jejich rotace, spojování a další. Jednotlivé fragmenty původního zobrazení poté nabývaly úplnosti až na základě fantazie pozorovatele. Důležitým aspektem Kubíčkových děl se stala linie, která vertikálně nebo horizontálně odděluje jednotlivé části barevné plochy. Jan Kubíček se tak zařadil společně se Zdeňkem Sýkorou a Vladislavem Mirvaldem k zásadním představitelům české abstrakce 20. století. Významnou část Kubíčkova díla zaujímá v literatuře trochu opomíjená grafická tvorba. V šedesátých letech patřil Kubíček k významným užitným grafikům. Jeho grafická díla jsou expresivní, zobrazující především scény z městského interiéru. Na důkaz Kubíčkovy kvalitní grafické tvorby mu byla udělena Cena Vladimíra Boudníka za nejlepší grafiku roku 1999. Málo známá je i Kubíčkova fotografická činnost. Kromě členství ve tvůrčí skupině Křižovatka se Jan Kubíček stal v roce 1992 členem Spolku výtvarných umělců Mánes. Během svého života uspořádal malíř několik samostatných výstav a zúčastnil se i mnoha veřejných. Svou první samostatnou výstavu uspořádal v roce 1954 společně s Jiřím Balcarem v Regionálním muzeu v Kolíně. Další výstavy se konaly např. v Brně, Třebíči, Praze, ale i v zahraničí (Chicago, Brusel). Na skupinových výstavách se Kubíčkovo dílo objevilo u nás, na Slovensku, v Německu, Japonsku a dalších zemích. Dílo Jana Kubíčka je vysoce ceněno nejen u nás, ale také v cizině. Svou prací je zastoupen ve významných veřejných i soukromých sbírkách v České republice, Francii, Německu, USA, Holandsku a jiných státech po celém světě. Jan Kubíček zemřel ve věku nedožitých šestaosmdesáti let.