Autor Lidický Karel

Karel Lidický (17. června 1900 ve Hlinsku[1] – 21. května 1976 v Praze) byl český sochař, medailér a vysokoškolský pedagog. Byl žákem pražské Akademie, na níž studoval v letech 1926–1931 v ateliéru drobné plastiky a medaile Otakara Španiela), kde si oblíbil více monumentální pojetí Myslbekova asistenta Karla Pokorného. Zásadní vliv mimo školu na něj měl především sochař a restaurátor Karel Kotrba, který ho seznámil s tvorbou Charlese Despiaua. Lidický náleží k nejvýznamnějším autorům českého klasického portrétu, pokračovatelům monumentální realistické tradice J. V. Myslbeka. V tomto pojetí modeloval společensko-politické zakázky. Některé podobizny v moderní koncepci souzní s dílem Charlese Despiaua a italských neorealistů jako byl Giacomo Manzú, s nímž Lidického pojilo celoživotní přátelství. Stěžejní je jeho popření impresionistických forem, které do té doby v portrétu převládaly. Od roku 1945 byl pedagogicky činný na katedře výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, dále na ČVUT. Od roku 1965 působil na pražské Akademii výtvarných umění. Mezi jeho významné žáky patří Ivan Kalvoda, Milan Vácha, Ivan Záleský nebo Zdeněk Preclík. Nejznámější díla Hrob Karla Lidického na Vinohradském hřbitově v Praze Socha ženy chránící si obličej před plameny hořící obce – Památník Lidice Památník, Obětem světové války,[2] Kameničky Podobizna malíře Šmidry, bronz, 1930 Ženské torzo, serpentin, 1932 (v několika autorských replikách) Busta Republiky, bronz, 1933 (známé jsou i odlitky z hrnčiny) Novinářka z Melantricha, bronz, 1934 Venkovský chlapec, dřevovina, 1935 Podobizna kunsthistoričky dr. Jarmily Blažkové, bronz, 1936 Václav Budovec z Budova, bronz, 1938 Podobizna Inky Peřinové, bronz 1941 Dětský akt, bronz, 1942 Podobizna paní Kovárnové, bronz, 1942 Básník František Halas, bronz, 1942 Básník Hanuš Jelínek, bronz, 1942 Podobizna malíře Václava Rabase, bronz, 1943 Tuberkulózní torzo, bronz, 1943 (existuje i mramorová replika z roku 1946) Podobizna Jarmily Zábranské, bronz, 1948 Podobizna Jiřiny Kerhartové, bronz, 1948 Podobizna Adrieny Šimotové (aspirantka Adriena), bronz 1953 Pomník Mistr Jan Hus, bronz, 1955 (Nádvoří Karolina) Pamětní deska Janu Želivskému, bronz, 1956 Podobizna Zdeňka Paulíčka, bronz, 1956 Medaile Max Švabinský, bronz, 1958 Busta spisovatele Vladislava Vančury, bronz, 1959 Zuzanka a Katuška, bronz, 1960 Podobizna dr. Jana Weniga, cín, 1963 Busta spisovatele Jana Weisse, cín, 1972, Jilemnice Památník objevu radia (Jáchymov), bronz a beton Pomník S. K. Neumanna v Poděbradech (spolupráce Vojtěch Kerhart)