Autor Malich Karel

1924–2019 Sochař, malíř. Studoval výtvarnou výchovu a estetiku na PedF v Praze v roce 1949 a v letech 1950 – 1953 grafickou speciálku u profesora V. Silovského na AVU v Praze. Byl členem Skupiny Hollar, UB a skupin Proměna a Křižovatky. Věnoval se malbě krajiny, zpočátku kubisticky a expresionisticky pojaté, později kresbě pastelem. Od 70. let je nezávislý na jakékoliv dobové estetice. V roce 1976 se vědomě obrátil proti zásadám moderního umění, které ho přestalo uspokojovat. Prostřednictvím narativní legendy se do výtvarného díla přímo projektoval. V jeho kresbách z přelomu 70. a 80. let se střetávají reminiscence z mládí se světelnými vizemi, z nich některé mají charakter znamení. Velmi svobodně zacházel také s časem: minulost se v jeho dílech stává budoucností a naopak. V letech 1986 – 1995 se soustředil především na pastely, zabývajícími se nejčastěji světelnými vizemi. Využíval figurálních i abstraktních, organických i geometrických forem. Nejpoužívanější formou jeho tvůrčího období po 1976 je především oblý tvar, ovál představuje základní výrazový prvek jeho universa. V polovině 90. let vstoupil do jeho tvorby nový tematický okruh – námět vlastní matky, pojatý jako spirituální, světelný dialog, kterým se zabývá na velkých pastelech i v drobných tužkových kresbách a kvaších. V sochařství se soustřeďoval na práci s tvarovaným drátem. Vytvořil figurální koláže, kvaše, tempery, plastiky, reliéfy, kresby, grafické listy, prostorové struktury realizované v plexiskle, drátěné prostorové plastiky. (Výtvarné centrum Chagall)