Autor Maurice de Vlaminck

1876 - 1958 Francouzský malíř a grafik. Jeho rodiče byli hudebníci a i mladý de Vlaminck dlouhou dobu studoval hru na housle, kterou se chtěl i živit. Stal se také profesionálním cyklistou, nicméně v roce 1896 onemocněl skvrnitým tyfem a musel se své kariéry sportovce vzdát. Krátce působil v armádě, kde hrál v kapele na činely. De Vlaminck byl malířem samoukem a vážně se o umění začal zajímat až v roce 1900, kdy se setkal s malířem André Derainem, se kterým pak bydlel v jeho ateliéru v Seine at Chatou na předměstí Paříže. De Vlaminck se v roce 1905 stal členem skupiny fauvistů. Společně s André Derainem, Henri Matissem a Georgesem Roualtem pak vystavoval v pařížském Salonu. Svými narušenými formami a plochými vzory namalovanými hrubými barvami jejich práce vyvolaly obrovské vlny nesouhlasu kritiků. De Vlaminck byl ovlivněn expresivností Vincenta van Gogha a od roku 1907 se začal zajímat o díla Paula Cézanna. De Vlaminckův přístup k barvě a jednoduchým tvarům fauvismu mu pomohl utvořit jeho typický styl. Jeho prudké tahy štětcem s modrou, oranžovou a růžovou pozměnily perspektivu tak, že vytvořil vysoce expresivní a turbulentní bohaté scény pulsujícími energií. Vlaminck o tomto klíčovém období své tvorby později napsal: „Zesvětlil jsem všechny tóny. Přepsal jsem je do orchestrace barev a všech pocitů, kterých jsem si byl vědom. Byl jsem barbar, jemný a přesto plný násilí.“ V roce 1901 se de Vlaminck oženil se Suzanne Berlyovou, se kterou měl později dvě děti. Od roku 1935 žil se svou rodinou na statku poblíž Beauce, kde se věnoval malování a zemědělství.