Autor Procházka Antonín.

Narodil se 24. 6. 1849 v Praze Záběhlicích a zemřel 26. 9. 1903 v Praze. Sochař a restaurátor. Narodil se v Záběhlicích, tehdy součásti pražského předměstí Karlín. Vystudoval sochařství na Akademii v Praze. Autorsky spolupracoval se svým přítelem Františkem Hergeselem mladším, se kterým sdílel společný ateliér v Praze na Vinohradech. Byl členem Umělecké besedy a Krasoumné jednoty. Je především autorem monumentálních soch, pomníků, alegorických sousoší, ale také figurálních reliéfů. Vyšel z akademismu a dopracoval se k realismu levicového smýšlení. Jeho raným dílem je pískovcová výzdoba oltáře v kostele sv. Jiljí v Milevsku z roku 1883. Dále vyzdobil několik novorenesančních budov. V roce 1890 realizoval alegorii Pilnosti a ušlechtilosti na fasádě budovy Národního muzea. Do Panteonu Národního muzea vytvořil poprsí Jana Husa (1899, odstraněno 1937) a sochu Tomáše Štítného. Společně s Hergeselem realizovali tři významná díla: pomník Václava Beneše Třebízského v Třebízi (1892), získali 2. cenu v soutěži na pomník bratranců Veverkových; nejúspěšnější byli se sousoším s pracovní tématikou Hákování (Chléb náš vezdejší), které bylo oceněno roku 1900 na Světové výstavě v Paříži (dnes ve sbírce Národní galerie v Praze). Pracoval také jako restaurátor – kopista barokních kamenných soch, například s Čeňkem Vosmíkem vytvořil kopii Platzerova Souboj gigantů pro vstupní bránu Pražského hradu.