Autor Šafář Václav

Akademický malíř Václav Šafář se narodil 15. února 1915 v Jílovici u Dobrušky. Svými kreslířskými schopnostmi na sebe upozornil už na obecné škole ve Vysokém Újezdě. Vyučil se prodavačem a na inzerát získal místo v Praze, v koloniálním obchodu pana Šulce. Jezdil pro obchod s dodávkou a nabídl svému zaměstnavateli také aranžování výloh. Zapojil se navíc do činnosti divadelního souboru strašnického Sokola. Po ukončení vojenské služby v roce 1938, kterou strávil u hraničářského praporu v Sedloňově v Orlických horách, se Václav rozhodl, že se bude plně věnovat malování a hraní divadla v Pardubicích. Oženil se a žil v domku rodičů své manželky v Třebechovicích pod Orebem. Během válečných let uspořádal několik úspěšných prodejních výstav svých obrazů, ovšem sám si byl vědom svého nedostatečného malířského vzdělání. Proto hned po válce odjel do Prahy a zajímal se o studium na malířské akademii. Do své krajinářské školy ho přijal profesor Otakar Nejedlý ještě v roce 1945. Václav měl štěstí i v tom, že jeho mladší bratr Jaroslav převzal po otci hospodářství a s tím i závazek, že bude staršího bratra podporovat a vydržovat na studiích. Když v roce 1949 Václav končil pražskou akademii, Jaroslav již hospodařil na statku v Martínkovicích. Společenské poměry se změnily, zanikly umělecké spolky a vznikl centralizovaný Svaz výtvarných umělců – i to pravděpodobně napomohlo k tomu, že se Václav vydal na trať solitéra bez oficiálního zařazení. Rozešel se s první manželkou a při svém bohémském životě se seznámil s Jiřinou Šlefrovou, s níž také přišel v roce 1951 do Martínkovic ke svému bratru Jaroslavovi. Novým domovem zahájil Václav Šafář druhou etapu svého života. Z předbroumovského období žádné obrazy neznáme.