Autor Teniers David II

15. prosince 1610 Antverpy – 25. dubna 1690 Brusel David Teniers mladší nebo David Teniers II byl vlámský malíř, tiskař, kreslíř, miniaturista, kopista a kurátor uměleckých sbírek. Byl to extrémně všestranný umělec známý svou uměleckou plodností a také inovátor v široké škále žánrů. Maloval historické obrazy, krajiny, portréty a zátiší. Je nejčastěji uváděn jako přední vlámský žánrový umělec své doby. Teniers je obzvláště známý vývojem rolnického žánru, tavernových scén, obrazů galerií, scén s alchymisty a lékaři. Byl to dvorní malíř a kurátor sbírky habsburského arcivévody Leopolda I. Viléma Rakouského, generálního guvernéra Habsburského Nizozemska, milovníka umění. Vytvořil tištěný katalog sbírek arcivévody. Byl zakladatelem Královské akademie výtvarných umění v Antverpách, kde se mladí umělci učili kresbě a sochařině. Teniers chtěl oživit vlámské umění po jeho úpadku po smrti předních vlámských umělců Petera Paula Rubense a Anthony van Dycka počátkem let 1640. Měl velký vliv na další generaci severských malířů, stejně jako francouzských rokokových malířů jako byl Antoine Watteau. David Teniers mladší se narodil v Antverpách jako syn Davida Teniers staršího a Dymphny de Wilde. Jeho otec byl malíř oltářních obrazů a drobných kabinetních obrázků. Tři jeho bratři se také stali malíři: Juliaan III. (1616–1679), Theodor (1619–1697) a Abraham Teniers (1629–1670). Práce jeho dvou nejstarších bratrů je prakticky neznámá, zatímco dílo jeho nejmladšího bratra Abrahama se velmi blížilo stylu Davida. Od roku 1626 David Teniers mladší studoval u svého otce. Na počátku své kariéry s ním také spolupracoval. Společně vytvořili sérii dvanácti obrazů, které vyprávěly příběhy italského epického básníka Torquato Tasso Osvobozený Jeruzalém (Museo del Prado, Madrid). Jeho otec byl často ve finančních nesnázích a dluhy jej občas dostaly i do vězení. David byl tak nucen kopírovat díla starých mistrů aby rodinu podpořil. V letech 1632–33 byl registrován jako wijnmeester (tj. syn mistra) v antverpském uměleckém spolku Cech Sv. Lukáše. V archivu města Antverp je záznam o tom, že v roce 1635 byl Davidovi vydán pas pro návštěvu Paříže. Umělec pravděpodobně také cestoval do Anglie. Dne 29. prosince 1635 podepsal v Doveru smlouvu s antverpským obchodníkem s uměním Chrisostomosem van Immerseel, který v té době žil v Anglii. V roce 1636 získal Rubens zakázku od španělského krále Filipa IV., aby vytvořil sérii mytologických obrazů pro výzdobu jeho loveckého zámečku Torre de la Parada nedaleko Madridu. Mytologické scény zobrazené v této sérii byly z velké části založeny na Ovidiových Metamorfózách. Rubens realizoval tuto důležitou zakázku za pomoci velkého množství malířů z Antverp, jako jsou Jacob Jordaens, Cornelis de Vos, Jan Cossiers, Peter Snayers, Thomas Willeboirts Bosschaert, Theodor van Thulden, Jan Boeckhorst, Peeter Symons, Jacob Peter Gowy a další, kteří pracovali podle Rubensových návrhů. Teniers byl také pozván, aby se podílel na tomto projektu a vytvořil obráz podle Rubensova návrhu. Tento obraz je považován za ztracený. Dne 22. července 1637 se Teniers oženil s Annou Brueghel, dcerou Jana Brueghela staršího ze slavné malířské rodiny. Rubens, který byl opatrovníkem Anny po smrti jejího otce, byl svědkem na jejich svatbě. Svým sňatkem Teniers upevnil vztah s Rubensem, který byl dobrým přítelem a častým spolupracovníkem Annina otce. To je potvrzeno skutečností, že při křtu prvního ze sedmi dětí Daniela Davida Tenierse III., byla za kmotru Rubensova druhá žena Hélène Fourmentová. V té době Teniers začal získávat pověst umělce a dostával mnoho zakázek. V roce 1643 si u něho objednala antverpská domobrana Gilda Sv. Jiří skupinový portrét. Teniers byl děkanem Antverpského cechu svatého Lukáše v letech 1644–1645. Když se arcivévoda Leopold I. Vilém Rakouský stal v roce 1647 generálním guvernérem jižního Nizozemska, stal se významným patronem Tenierse. Úspěch stoupl umělci do hlavy a on začal tvrdit, že jeho dědeček, Julian Taisnier, který se přistěh