Autor Zezulová Bízková Helena

(* 11. 9. 1902, Volyň - 1980) Malířka krajin a květin. Své dětství a mládí prožila v rodné Volyni. Zde se poprvé setkala nejen s výtvarným uměním a jeho tvůrci, ale i s dalšími umělci. Rodinné prostředí bylo pro ni velmi inspirující. Styky rodičů se soudobým literárním a uměleckým světem - jejich přátelství s Vrchlickým, Jiráskem, Heydukem, cestovatelem Vrázem, malířem Kalvodou a dalšími umělci - vytvářely prostředí, ze kterého se zrodil celoživotní zájem o umění. Při návštěvách Aloise Kalvody ve Volyni se stává zprvu zaujatou pozorovatelkou a později i vnímavou žačkou. Později se jejím učitelem stal i volyňský rodák akademický malíř Maxmilián Boháč. Ve svých dvaceti letech odchází na pražskou uměleckoprůmyslovou školu a po několika letech do Švýcarska, kde se věnuje soukromému studiu konzervování a restaurování uměleckých památek. Svá první malířská díla tvoří ještě pod vlivem Kalvodovým, později však nachází vlastní osobitý výraz. V roce 1940 vystavovala souborně (40 obrazů) v Mazáčově síni v Praze. Použitá literatura: Strakonický deník (2002), Nový slovník československých výtvarných umělců